Elektronická evidence tržeb

Na koho a kdy se bude elektronická evidence tržeb (EET) vztahovat?

Množí se dotazy ohledně elektronické evidence tržeb, proto se pokusíme stručně uvést základní informace, které budou sloužit jako základní přehled pro implementaci elektronické evidence tržeb. Vynechány jsou velice specifické případy, které je nutné řešit individuálně.

První fáze EET bude spuštěna, jak už je všeobecně známo, do ostrého provozu 1. prosince 2016. V této fázi budou povinni zavést EET všichni, kdo podnikají v pohostinství nebo ubytování a to jak fyzické, tak právnické osoby.

Zde je důležité zmínit v kontextu ubytování, že musí jít u fyzické osoby o podnikání, tedy krátkodobý až střednědobý nájem (např. ubytování studentů, turistů nebo pracujících osob, apod.), který se vyznačuje svojí soustavností a opakovaností za účelem dosažení zisku. EET tedy podléhá nájem, ke kterému je zapotřebí mít živnostenské oprávnění, konkrétně na ubytovací služby. Z elektronické evidence tržeb je naopak vyňat dlouhodobý nájem nemovitosti (měsíce až roky), který se daní dle § 9 zákona o daních z příjmů. Typicky se u fyzické osoby jedná o běžný příjem z nájmu nemovitosti – na ten se EET nebude vztahovat vůbec. Naopak krátkodobý nájem, typicky pomocí platformy Airbnb, je považován za ubytovací službu (volnou živnost) a elektronické evidenci tržeb podléhá i přesto, že úhrady probíhají pomocí platební karty. Je tedy nezbytné rozlišit, zda se v konkrétním případě jedná o ubytovací službu (volnou živnost) nebo dlouhodobý nájem (tzv. na rodné číslo, ne na IČO).

Pokud jsou u právnických osob předmětem podnikání ubytovací služby (viz výše), pak se na ně EET v první vlně vztahuje. Naopak podnikání v oblasti pronájmu nemovitostí je zařazeno až ve třetí fázi EET od 1. března 2018.

Stravovací služby jsou pro fyzické i právnické osoby shodné. Zde je třeba rozlišit, jestli se jedná o prodej potravin tzv. s sebou nebo o stravovací službu. Stravovací služba se odlišuje od prodeje potravin především dalším servisem a zázemím (např. prostor pro přímou konzumaci, donáška jídla obsluhou, WC, apod.). Naproti tomu např. prodej pizzy do krabice s sebou a podobné formy prodeje jídla jsou klasifikovány jako prodej potravin a spadají až do 3. fáze EET. V případě, kdy subjekt poskytuje jak prodej potravin, tak stravovací službu, může tržby pro účely EET rozdělovat, případně (např. v případě pochybností) mu nic nebrání evidovat tržby z obou činností dohromady již v první fázi EET.

Dále si ve uvedeme další fáze zavádění elektronické evidence tržeb:

  1. fáze od 1. března 2017 – autosalony, autobazary, autodíly a příslušenství, to samé v případě moto. Dále veškerý maloobchod a velkoobchod (prodejny, e-shopy, ale i stánkový prodej).
  2. fáze od 1. března 2018 – stravování a pohostinství, které nespadá do první fáze (např. stánkový prodej jídla a farmářské trhy). Dále autoservisy, motoservisy, výroba potravin (např. pekaři, cukráři, řezníci, apod.), taxislužba, silniční nákladní doprava, právníci, účetní, daňoví poradci, veterináři, lékaři, apod.

Do této fáze spadá také dlouhodobý nájem nemovitostí (viz předchozí text), které mají fyzické osoby zařazené v obchodním majetku určeném k podnikání (pronájem v rámci podnikání tzv. na IČO, ne na rodné číslo, zdaňovaný dle § 9 zákona o daních z příjmů – na to se EET nevztahuje). Dále do této fáze spadá samozřejmě také pronájem nemovitostí právnickou osobou.

  1. fáze od 1. června 2018 – všechny ostatní obory činností (např. výroba všeho druhu, řemeslníci všeho druhu, opraváři počítačů, kadeřnice, maséři, kartářky).

Dále zmíníme, na které druhy plateb se elektronická evidence tržeb bude vztahovat. Jedná se jak o platby za samotný výrobek, zboží nebo služby, tak i o přijaté zálohy na tato plnění (tedy i na dárkové poukazy na konkrétní zboží či službu).

  • Platba hotovostí
  • Platba kartou – vztahuje se i na platbu pomocí platebních bran (např. v e-shopech přes GoPay nebo Airbnb přes World Pay)
  • Platba šekem, směnkou a stravenkou
  • Platba započtením kauce – nevztahuje se na započtení kauce, kdy je celá transakce provedena bezhotovostně pomocí bankovního převodu.
  • Platba na dobírku – jen v případě, že zprostředkovatel (např. Česká pošta, PPL, DHL, apod.) inkasuje platbu v hotovosti a v hotovosti jí také vyplatí prodejci. Pokud je hotovostní úhrada zprostředkovatelem dále převedena na účet prodejce, EET se na tento případ nevztahuje.

Obecně je z EET vyňat např. příjem, který sice splňuje znaky evidované tržby (hotově, kartou, apod.), ale je svým charakterem ojedinělý. Může se tak týkat např. prodeje dlouhodobého majetku v hotovosti či kartou nebo se jedná o tržbu ojedinělou z hlediska obvykle přijímaných tržeb.

EET se pak netýká výslovně těchto transakcí:

  • Platby z účtu na účet
  • Inkasa
  • Započtení pohledávek
  • Vklad hotovosti na účet prodávajícího
  • Cashback

Existuje specifický případ, kdy poplatník není povinen tržby evidovat, přestože některá z jeho činností spadá do některé ze čtyř fází zavádění EET. Je to možné v případě, že některá z jeho doplňkových činností (ne hlavních) spadá např. do druhé fáze EET a netvoří více než 49% celkových tržeb nebo tržby z této jsou činnosti nižší než 175 000,- Kč za zdaňovací období. Pokud splní tyto podmínky a jeho hlavní činnost bude podléhat EET např. až ve třetí fázi, může všechny tržby včetně doplňkových evidovat až ve třetí fázi EET.

Na závěr je třeba říci, že v případě konkrétního subjektu a jeho pochybností o tom, do jaké fáze zavedení EET spadá, mu nic nebrání v tom, aby tržby začal evidovat dříve, než je povinen, případně je možnost za správní poplatek 1 000,- Kč získat závazné posouzení od finančního úřadu. Ze strany finanční správy také nebude nijak rozporována evidence tržeb, na které se EET ze zákona nevztahuje, aneb iniciativě se meze nekladou.

Zdroje: zákon č. 112/2016 Sb. Zákon o evidenci tržeb a Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb.